chlupáčci z Přediny

Tina je dnes už 13ti letá fenka Novofundlanda (táhne jí na 14 let-letos v zimě).Na svůj úctihodný věk je stále čiperná, i když má dost zdravotních problémů (ale který důchodce nemá??!!!). Ale od začátku....

Jak se k nám dostala?!

Po tom, co nám nešťastnou náhodou přejelo auto psa Ňufku, mamka se zařekla, že dokud nebudeme mít oplocený dům, žádného dalšího psa nechce. Jenomže dočkat se plotu, to by bylo fakt na dlouho. Rozhodnla jsem se hledat psa na vlastní pěst. Protože jsem neměla žádné peníze a rodiče nespolupracovali, hledala jsem v inzerátech DARUJI. Věděla jsem akorát, že chci něco velkého a chlupatého, no a muselo to být někde v okolí mého bydliště. Tak jsem našla inzerát: DARUJEME 6-ti letou fenku NF. Našla jsem si v atlase, jak takový pes vypadá...no a s přítelem (teď už s manželem) jsme se na naše zlatíčko jeli podívat. Tina asi neměla moc hezký život. Byla zavřená ve stodole, která byla ráda že stála, možná ji dokonce něčím byly, protože u nás pak štěkala na smeták, no a hrozně smrděla-ale úplně šíleně. Získala si mě tím, že za mnou okamžitě šla, byla ráda že vidí nějakou společnost. Tak jsme si ji vzali. První týden Tina v noci vyla...ale pak si zvykla a myslím, že je ráda, že je u nás.

První problémy!

První problém nastal hned v zimě, kdy jsme zjistili, že je Tina alergická na bleší kousnutí, ale injekce, nějaké přášky a spot-on to zpravil. Další problém nastal, když v létě hárala a dostala zánět dělohy. Byla nutná kastrace. Ale taky jsme to zvládli. No a asi největší problémy jsou teď.

Protože Tina se po jedné nehezké zkušenosti bojí aut, tak máme jistotu, že na cestu už nevleze. Proto má volný výběh-tzn.není zavřená v žádném kotci i když nemáme kolem domu plot. Tina je velmi mírumilovná, žádného psa ani fenky si nevšimne (pokud si vyloženě nezačne). Takže není problém, když jde někdo okolo, dokonce se přidává k tchánovi a chodí se s ním sama venčit. Ale jak to občas bývá, někdo psy rád nemá. Tak se nám stalo, že ji někdo zbil-na 90% víme kdo. Způsobil jí závažné zdravotní problémy-především srůsty, které měla na páteři jí pohmoždil a došlo k vytvoření zánětu caudi equiny (pro laiky-je to svazek nervů, který tvoří pokračování míchy a inervuje ocas, okolí pánve a zadní končetiny). Tina se proto na zadní nemohla postavit. Dostali jsem nějaké léky a injekce, které bodu díky zabrali. Operace u tak starého psa není možná, protože by se nám už nemusela probudit. Tak Tina dlouhodobě užívá léky no a když zase jednou nevstane, dostane injekce a asi půl roku je zase "dobrá". Ze všech možných stran slyším, že toho psa týrám a že ji mám nechat utratit, ale kdo má nějakého zvířecího miláčka, zvláště pak takové zlatíčko jaká je naše Tinuška, tak určitě pochopí, že není jednoduché utratit psa, který sice hůře chodí, ale jinak je šťastná že s vámi je, bez problémů žere a dokáže si užít zbytek života i přes své zdravotní problémy. tak doufáme, že s námi bude ještě hodně dlouho, a že za rok spolu oslavíme její 15-té narozeniny.